Investování

tl;dr nakoupit co největší ETF a držet je donekonečna

Disclaimer: Toto nechci nikomu vnucovat, ale pár lidí se mě na to aktivně zeptalo, tak jsem vytvořil stránku, abych to nemusel psát do individuálních mailů. Toto není finanční poradenství a nejsem v oboru expert. Až tímto způsobem přijdete o peníze, tak je to váš problém. Pokud se na to necítíte, nedělejte to.

Motivace

Defaultní postup „co se zbývajícími penězi“ je podle mě nechat si je na účtu, případně dát na vkladní knížku, zakopat v lese nebo tak něco. Tohle má problém v tom, že fiat money snad všech měn (CZK, USD, EUR…) podléhají inflaci, a to docela extrémní. Například v době psaní tohoto textu je oficiální inflace CZK 2.6 % ročně, nicméně počítá se to ze spotřebního koše který dost neodpovídá běžnému nerdovi a reálná inflace je tak podle mě vyšší. I dlouhodobě to vychází tak na ty 2 %, a to konzistentně pro různé státy a měny.

Pro představu, pokud si šetříte na byt, přičemž 2+1 aktuálně v Praze stojí 4 mega, oficiální inflace 2.6 % vám na konci bude žrát 9 tisíc měsíčně, což může být velká část toho, kolik šetříte.

Spořící účty s průměrným úrokem 0.1 % jsou pak totální výsměch, termínované vklady i na 5 let inflaci stěží pokryjí a máte peníze blokované.

Co s tím

Lidé to řeší různě, například nákupem těžkých kovů (čímž se tato stránka zabývat nebude) nebo nákupem a následným pronájmem nemovitostí, což zní rozumně, jen dobře zvažte některé ne-obvious problémy:

  • asi dělám něco blbě, ale jaksi nemám 3 mega
    • za míň se v Praze nic rozumného nesežene
    • a kupovat to jinde a jezdit to řešit někam do horoucích pekel fakt nebudu
    • a půjčovat si fakt nebudu protože se strašně bojím, že
      • cena nemovitostí spadne (stejně jako vyrostla na trojnásobek, tak zase klidně může na třetinu padnout, viz USA 2008) a já budu najednou dlužit víc než čím ručím
      • sazby hypoték se zvednou z aktuálních 2 % na 10 % (to už tu taky bylo)
      • v krizi si lidi uvědomí že dávat mi násobek průměrné mzdy za to že mačkám čudlíky je hovadina a já přijdu o dobře placenou práci v IT
      • a jako výsledek
        • v horším případě ze mě bude dlužní otrok do konce života spolu s milionem dalších lidí na ulici a zaplatíme to my všichni
        • v horším případě zasáhne stát s oddlužením/bailoutem protože na milionu zombies se dají nahonit politické body a zaplatíme to my všichni

(pozorování: dokážu se vyrovnat se scénářem „přijdu o všechno co jsem tam dal“, avšak mám extrémní odpor k „přijdu o všechno co jsem tam dal a ještě po mně někdo chce něco doplatit“, protože si dokážu představit začínat s nulou, ale ne s mínusem, což se bude táhnout zbytkem stránky) (1)

  • i kdybych byl javaman, tak bych si těch nemovitostí na pronájem asi nemohl koupit moc, a u jednoho bytu je nulová diverzifikace se z toho pramenícími problémy
    • přes ulici postaví hlučnou diskotéku (znáte onuceho?)
    • vedle se nastěhuje někdo s komplikovaným soužitím
    • SVJ se vytuneluje
      • to jsem viděl už 2x v rodině (!), pokud většinu bytů vlastní důchodci, lze použít standardní praktiky prodejců hrnců za 40 pro prosazení drahé a zbytečné rekonstrukce. Stavební firma pak předsedovi dá velkou domů a/nebo předseda náhle prodá svůj byt, který se v čerstvě zrekonstruovaném domě dobře nabízí, vytěží prachy a nazdar
    • bavíme se o státu, kde v posledních sto letech proběhlo několik vln znárodnění a vyvlastnění nemovitostí
      • aktuálně je tu politický proud který chce bytovou krizi řešit různými formami znárodnění
  • je s tím opruz (děláte support nájemníkovi) nebo platíte část peněz správcovské firmě
  • platíte opravy nad nějakou částku a jednou za mnoho let kompletní rekonstrukci
  • bylo by rozumné nepočítat to ze současných cen a nájmů (které jsou extrémní), ale udělat monte-carlo simulaci nad historickými daty
  • když zjistím, že na něco potřebuju milion, nejde prodat třetina nemovistosti (bez nekonečného opruzu se spoluvlastnictvím)
  • je nemorální koupit si nemovitost, kterou v podstatě nepotřebuju, vyvolat tím zvýšení cen nemovitostí v dané oblasti, a následně rejžovat na nájmu od lidí, kteří někde bydlet potřebují, ale již si nemovitost za tuto cenu nemohou dovolit

ΣΣrum, ještě jsem neviděl výpočet, který by zohlednil vše uvedené a byl rozumně v plusu.

Skipneme i některé další možnosti (například státní fondy a dluhopisy, které taky nesou 0.00prd, stavební spoření, u kterého při současné politické situaci hrozí, že vám ho nedovolí vyplatit na nic jiného než na stavbu certifikované ekologické zemljanky, a oškubání hejlů přes Ethereum ICO) a řekneme že akcie.

Akcie

Všimneme si, že cennými papíry se zabývá mnoho expertů na fulltime. My nejsme experti a máme zajímavější věci na práci, děláme to jenom z výše uvedeného opruzu. Proto nemáme šanci spekulovat na růst či pokles (fuj, riziko (1)) individuálních firem. Fakt nemáme i když si to myslíme, při posuzování pozor na

  • posuzování za dostatečně dlouhou dobu a zaslepené podmínky
  • zisk neporovnávat s fiatem, ale s průměrem trhu! (protože pokud průměrná akcie není na nule, dokáže zisk generovat i automat, který říká “poroste”/“klesne” náhodně)
  • overfitting modelu (jakýkoli model s netriviální kapacitou se dokáže naučit „kupuj Apple“)

Další možností je outsourcovat rozhodnutí co nakoupit na někoho jiného, například na banku či makléře. Ti si jednak sežerou nějakou část pro sebe, jednak nabídka na českém trhu mi přijde docela nic moc, a navíc makléř může peníze vytunelovat.

Když nevíme, jaké akcie nakoupit, co s tím budeme dělat? Nakoupíme úplně všechno! :-D

Tento jednořádkový model má některé výhody, například velmi pravděpodobně není přeučený. Důkladná analýza existuje minimálně od roku 1998, takže máme dalších 20 let validačních dat. Dále tím, že máme jaksi úplně všechno, máme maximální diverzifikaci a že někdo zkrachoval je nám fuk. (jo a tím „všechno“ se myslí „všechno v poměru jak je ta firma velká (podle market capu)“)

Úspěšnost takové strategie se dá odhadnout třeba tak, že vezmeme historická data úplně všeho, a pustíme na to následující algoritmus:

  • mnohokrát pro náhodný začátek, konec a x:
    • v náhodný okamžik nakup
    • vybírej ročně x % vkladu adjustováno na inflaci (simulace toho že třeba budeme ty peníze k něčemu potřebovat)
    • za náhodnou dobu prodej

Podíváme se co to spočítalo a zjistíme, že pro všechny intervaly do 40 let (takový pěkný život/důchod) z toho v 99 % případů šlo tahat 3.5 % ročně (adjustováno na inflaci, takže nominálně tak 6) a ještě v 80 % případů skončit s více než s čím jsme začali (a průměrně/mediánově s násobě více (3.5/3x)). Náš předchozí cíl fixnout inflaci jsme tak velmi překonali. Huh.

Kdy to neselhalo

Především pro mě překvapivé pozorování je, že to neselhalo při krizích. Ani v roce 2008, ani při prasknutí dotcom bubliny, dokonce ani v roce 1929. Krize trvaly ve skutečnosti jenom pár let a pro zmíněná 3-4 % ročně vlastně děláme averaging 25-33 let. Překvapivě nejhůře se tomu dařilo pro začátky kolem 1965, a to kvůli definitivnímu opuštění zlatého standardu a následné hyperinflaci (a my vybíráme inflation-adjusted), takže byste na tom s držením hotovosti byli ještě mnohem hůř.

Při porovnávání rizika je důležité uvědomit si, že těchto 99/80 % nelze porovnávat oproti nějakým 100 %, protože jistotu nemáme nikdy. Kromě již zmíněného že počítáme inflation-adjusted jde hlavně o to, že bylo několik měnových reforem, na Kypru lidem znárodnili část vkladů, i v té svobodné américe znárodnili třeba zlato a že občas dojde k destrukci nemovitosti bylo již zmíněno.

Dále to neselhalo při světových válkách ani při velkých lokálních katastrofách.

Kdy to může selhat

Svět se mění a proto historická data nemusí dobře popisovat do čeho jdeme.

  1. Tahle věc se stává fakt populární (jednak protože o tom lidi čtou na webu, jednak různé státy opouštějí státem garantovaný důchod a penzijní fondy hádejte co dělají… tohle), takže teď všichni nakoupí všechno a časem to budou chtít prodat a celé to crashne. To je mrzuté.
  2. Růst trhu je poslední dobou hnán nepříčetným konzumem, každý chce mít nejnovější ajfón, největší auto a barák v satelitu, spálit nejvíc dinosaurů, lítat po světě letadlem, a megakorporacemi vysávajícími pochybnými technikami BFUčka. Pokud by lidé hromadně přijali myšlenky z 1 2 3 (pravděpodobnost čehož může zvýšit diskuze o/zavedení UBI), tohle zkolabuje. Takový scénář mi ovšem přijde natolik pozitivní, že by mi přijít o tyhle prachy nevadilo.
  3. Uvedené počítáme v USD, ale pro život v ČR by nás zajímaly koruny. Tam nejsou historická data, protože většinu minulého století nebyla místní měna za dolar volně směnitelná, takže asi je potřeba věřit, že se to nějak extrémně nerozbije tím špatným způsobem. Nicméně byť počítáme trh v dolarech, ty společnosti za tím jsou světové a mají kontrakty uzavřené ve všemožných měnách v různých zemích, takže při oslabování dolaru jejich hodnota vyjádřená v dolarech roste a naopak. Minimálně krátkodobé výkyvy to vyrovná.
  4. Trump znárodní akcie firem na území USA cizím držitelům nebo místní vláda znárodní akcie zahraničních firem držené občany.

Pomáhání statistice

Výše uvedená simulace počítala s tím, že v jeden okamžik nakoupíme za všechno (a pak to zase někdy najednou prodáme). Pokud bychom do toho lili peníze postupně, vyhneme se situaci, kdy nakoupíme den před černým úterým a pak z toho budeme smutní. Navíc ono je to tak nějak přirozené, lidé si typicky šetří postupně. Jmenuje se to Dollar cost averaging a názory na to se různí.

Kromě všech firem se dají držet i nějaké státní dluhopisy, které sice nesou prd, ale jejich hodnota jde do jisté míry proti směru krize (v krizích typicky padají méně než akcie). Takovou věcí se už vzdáváte triviálního modelu a rozhodněte se sami, jestli to chcete.

Poznámky

  • Doufám, že bylo dostatečně jasné, že model fakt nezahrnuje chování „sakra, začala krize, už tomu nevěřím, honem to prodám“ a „hmm, je po krizi, vyrostlo to, tak já to zase koupím“.

Odkazy

V rámci prevence confirmation bias bych vám doporučil neklikat na mnou poskytnuté zdroje, ale provést vlastní výzkum.

Pokud jste se rozhodli touto radou neřídit:

Praktická realizace

Na burzách se obchodují tisíce firem a při ceně jedné akcie a poplatcích za obchod je nereálné naivně koupit všechno. Takže potřebujeme fond. Fondy jsou zjednodušeně buď aktivně managované (věříte makléřovi, že dělá dobrá rozhodnutí, což nechceme, jak již bylo vysvětleno) nebo indexové. Indexové jsou oborové (např. „všechny společnosti dělající do IT“) nebo obecné (např. „500 největších společností obchodovaných na NYSE“), ty chceme.

Nevýhoda fondů je, že se přes to nedají enforcovat morální hodnoty typu „chci koupit všechno kromě Googlu“. Naštěstí mi náš pan premiér vysvětlil, že když jenom vlastním, ale nepodnikám, tak je to v pohodě.

Podílové fondy mají v Česku zejména kvůli podvodům z 90. let dost negativní pověst, nicméně indexové se tunelují podstatně hůř, protože tam ta společnost z indexu prostě buď je nebo není a nejde dělat kreativní účetnictví.

Nicméně v Česku se nedají moc kupovat ani světové indexové podílové fondy. Máte dvě možnosti: 1) zařídíte si účet v zahraničí (opruz), 2) najdete si fond, ze kterého někdo vyrobil akcii a je tak obchodovaný veřejně (ETF). To jsem nakonec udělal já.

Když přijdete na burzu se svými pár korunami, tak se vám vysmějí (actually, vůbec to nepůjde). Proto budete potřebovat brokera, což je proxy, přes kterou nakupujete. Brokera dělá třeba Fio nebo Patria Direct. Broker je pojištěný na 20000 EUR per účet (pojištěný že se obchod technicky povede, ne že na burze neproděláte), pokud jste rotšíldi, možná stojí za zvážení rozhazovat mezi brokery (c.f. na Kypru znárodnili nepojištěné části vkladů).

Přijdete do Fio, řeknete, že chcete eBroker, a že chcete povolit obchodování v zahraničí. Investiční dotazník není potřeba vyplňovat na místě, jde to udělat po prvním přihlášení. Hodí se k tomu založit si u nich ještě CZK a USD/EUR běžný účet, protože eBroker není plnohodnotné “bankovnictví” a převody do jiných bank trvají a v případě EUR/USD nemusí být zadarmo. Na běžném účtu je minimální zůstatek 100 Kč/10 USD/10 EUR (kdybyste ho rušili, tak vám to vrátí). Konverzi měn není vhodné dělat přímo ve Fio, protože mají nesmyslně nevýhodné kurzy (jako že třeba o 4 % horší než konkurence). Třeba Roklen je rozumný. Daně z dividend (15 %) za vás řeší Fio, pokud si budete vybírat jenom dividendy, nemusíte nic řešit. Pokud budete prodávat do 150k ročně (limit se pravidelně mění), tak taky nic. Pokud akcie budete 5 let držet a až pak je prodáte, tak se taky nic nedaní.

Zbývá ještě vybrat jaká ETFka chcete. Ideálně si vyberte od více různých společností, opět, kdyby jedna krachla (sice ETF nejspíš budou mimo likvidaci, ale proč mít mrzutost navíc). Zajímavé je, že poplatky se liší i řádově, od 0.04 do 0.2 % p.a. Uvádíme příklady některých populárních obecných ETF a jejich poplatky:

  • DIA, 0.17
  • SPY, 0.09
  • VTI, 0.04
  • QQQ, 0.20
  • IWM, 0.20
  • IWF, 0.20
  • IVV, 0.04
  • MDY, 0.24
  • VXF, 0.08
  • VOO, 0.04

Pro představu jak může vypadat takový gigantický fond s 4000 společnostmi

Protip: Pokud zkoumáte něco na motivy „kolik bych měl, kdybych tohle udělal před X lety“, nestačí se podívat na graf ceny na Yahoo Finance, ale je potřeba k tomu přičíst dividendy (zdaněné 15 %).

Konkurenční brokeři

Fio má následující problémy:

  • Nesmyslně nevýhodné kurzy (spread kolem 4 %), lze řešit použitím externí směnárny, spousta z nich má ve Fio účty v cizích měnách, takže to je celkem bezbolestné
  • Poplatky kolem 8 USD za obchod (viz dále), za což je často terčem posměchu
  • V podmínkách mají nepesíkaté ustanovení, že vám můžou prachy sebrat na započtení libovolné pohledávky kterou někde sehnali.

Podívejme se ke konkurenci v ČR, třeba na Patria-Direct:

  • Poplatek 15 USD za obchod
  • Poplatek za evidenci papyrů 0.12% + 0.03 USD/papyr p.a.
  • Měnová konverze 1.5 % + spread, vklad z cizí banky 180 Kč + random poplatek ČSOB

…wtf

A do zahraničí, třeba poslední dobou populární DEGIRO:

LYNX/IB: poplatky nejsou zas takové terno (5 USD za obchod) a podepisujete následující perly:

17. Suspicious Activity
If IB in its sole discretion believes that a Customer account has been involved in any fraud or crime or violation of laws or regulations, or has been accessed unlawfully, or is otherwise involved in any suspicious activity (whether victim or perpetrator or otherwise), IB may suspend or freeze the account or any privileges of the account, may freeze or liquidate funds or assets, or may utilize any of the remedies in this Agreement for a „Default“.
28. Customer Must Maintain Alternative
Trading Arrangements Computer-based systems such as those used by IB are inherently vulnerable to disruption, delay or failure. CUSTOMER MUST MAINTAIN ALTERNATIVE TRAD- ING ARRANGEMENTS IN ADDITION TO CUSTOM- ER’S IB ACCOUNT FOR EXECUTION OF CUSTOM- ER’S ORDERS IN THE EVENT THAT THE IB SYSTEM IS UNAVAILABLE. By signing this Agreement, Cus- tomer represents that Customer maintains alternative trading arrangements.
33. Mandatory Arbitration
A. This agreement contains a pre-dispute arbitration clause. By signing an arbitration agreement the parties agree as follows:
• ALL PARTIES TO THIS AGREEMENT ARE GIVING UP THE RIGHT TO SUE EACH OTHER IN COURT, INCLUDING THE RIGHT TO A TRIAL BY JURY, EX- CEPT AS PROVIDED BY THE RULES OF THE ARBITRATION FORUM IN WHICH A CLAIM IS FILED.

Registrace je pain, heslo pošlou plaintextovým mailem a než lze změnit, musí se tam poslat prachy, má to dvě rozhraní - web se strašlivým UX a desktopového klienta v Javě, také zakázali přímo obchodovat americká ETF.

srsly, to jako fakt neexistuje normální broker/banka?!

 
Except where otherwise noted, content on this wiki is licensed under the following license: CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 4.0 International
Recent changes RSS feed Donate Powered by PHP Valid XHTML 1.0 Valid CSS Driven by DokuWiki