~~META: status = active &relation firstimage = :project:snap2A.JPG ~~
stavba detektoru kovů.
Prozatímně se pouštím do ruského PIclone. Jedná se o jednodušší detektor kovů řízený mikroprocesorem PIC18F252 nebo atmega8 s diskriminací kovů a dosahem cca 35cm na minci velikosti naší 20koruny. Jeho výhoda je oproti TracertPI že jeho program je zdarma a autor ho průběžně vylepšuje.
Díky tomu stavba takovéhoto detektoru vychází 5-6x levněji než průmyslově vyráběné kusy… Prozatím vychází cena veškeré elektroniky na cca 500-600kč Dalsi konstrukce vitany.
• Pulzní PI Patří mezi nejnovější a pravděpodobně i nejperspektivnější skupinu. Mezi jejich přednosti patří vysoký dosah, byť za cenu zhoršeného rozpoznávání druhu kovu. Využívají pouze jedinou cívku. Pracují s vířivým polem vyvolaným magnetickým polem. Kdy po silném magnetickém pulzu detektor přijímá a detekuje vířivé proudy.
• IB balanční Pracuje na principu vyvážené indukčnosti kdy, cívky (vysílací a příjímací jsou k sobě kolmo). Teprve až s deformací magn. pole způsobenou kovovým předmětem se naruší rovnováha a na příjímací cívce se naindukuje signál
• BFO záznějové Pracují na principu interference a patří myslím mezi nejrozšířenější. Pracují na principu změny frekvence hlavního oscilátoru, jehož kmitočet se mění podle změny magnetického pole způsobeného kovovým předmětem.
Doporučuji si pročíst AR
http://www.scribd.com/doc/76178851/Prakticka-Elektronika-2001-04
www.cs.scribd/doc/76181587/Prakticka-elektronika-2003-8
oficiální stránky autora hledače stránka autora http://fandy.hut2.ru/ClonePI.htm
www.hw.cz/teorie-a-praxe/konstrukce/pi-detektor-kovu.html z českých webů
www.moh.blog.cz/0811/pi-detektory (nutno poznamenat, že detektor kovů z AR 4/01 a 8/03 již není dostupný, neboť autorovi shořel počítač i s programem…)
http://www.pablox.net/index.php?option=com_content&task=view&id=35&Itemid=35
www.md4u.ru/index.php?page=pimd
http://www.thunting.com/smf/index.php?action=printpage;topic=7657.0;images
také: A Radio - Praktická elektronika-článek: Na co lze narazit při oživování hledače Clone PI z PE 3/2007 a 4/2007 2009/7 strana:19
-V tomto článku autor poznamenává že při programování procesoru je třeba připojit pin 24 (PGM) přez odpor 1K na zem. Jinak se může stát, že mikroprocesor nebude i při nahrání přez profesionální programátor po zapnutí fungovat. (Mimo jiného nebude fungovat ani krystal. pozn. autora)) I přez to že proběhne verifikace v pořádku.
Tento článek jsem zatím nečetl- pokud by jej někdo měl k dispozici milerád ho doplním sen na web.
veskete ostatni soucastky lze objednat na gme.cz
nebo ekvivalent
http://cz.farnell.com/texas-instruments/ads7816p/ic-12bit-adc-7816-dip8/dp/1097576 tip
ekvivalent sn254A http://www.gme.cz/unipolarni-tranzistory-n-kanal/bs108-p213-007/
ekvivalent schottkyho diody 1N5817 http://www.gme.cz/schottkyho-diody-do-1-a/1n5818-p223-055/
SEZNAM SOUČÁSTEK
tlačítko levnější ekvivalent á 8kč http://www.gme.cz/p-pb11-red-p630-053
mikroprocesor 180kč
http://www.gme.cz/pic18f252-i-sp-p434-221
propojovací kabel k hledací cívce : dvojlinka 4mm2
http://www.ges.cz/cz/cyh-2x4-0mm2-9-cca-GES06915856.html
http://www.ges.cz/cz/cyh-2x2-5mm2-2-0-cca-GES06915857.html
pro programování mikroprocesoru mohu doporučit Pickit3, který lze koupit za rozumné peníze (350 vs 1500) na zahraničních webech… ku příkladu :
vzor pro tisk mustru
Zde lze velice dobře vydět jaký je postup při motání cívky. 1.závit vedeme po vnějším okraji cívky. 2-5 závit motáme ob 5 hřebíků a na protější stěnu cívky (S tím, že prvním je ten hřebík na kterém právě jsme.) velice dobře to je znatelné na fotu víše nad textem. 6-7 závit vedeme přesně ob jeden hřebík na každou stranu. 8 závit vedeme po vnitřní straně.
Optimální délka zvonkáče -Dvojlinky je cca 30-40m (v diskuzích panuje obvykle shoda kolem 35m). Při této délce vychází celý 8-mi závitový cyklus téměř na metr přesně 2x…
Počet hřebíků musí být vždy lichý kvůli střídání vinutí. vnitřní poloměr je 8cm, vnější je 14cm. Ideální je navíjet na desku cca 30X30cm. Většina autorů motá cívky o délce cca 30/40m. Obvykle je motaná 2barevným zvonkovým drátem, ale není problém cívku navinout i lakovaným měděným či 3 žilovým silnějším drátem. Ve své podstatě Klesne odpor drátu cívky a stoupne její váha. Jako izolaci kolem hřebíků které se po vypěnění vytáhnou lze použít jakoukoliv bužírku. mně se osvědčila bužírka z UTP kabeláže od počítačů. na celou cívku jí jsou potřeba cca 4m+
foto civky po vypeneni montazni penou
foto po serizuti
foto po zamotani
Indukčnost mé staré cívky je:
odpor cívky je:1,0 Ohm
indukčnost nové cívky viz. foto:
odpor nové cívky je:1,1 Ohm
Indukčnost cívek které jsem navinul se pohybuje kolem 100ųH.
pro modelování lze použít jednoduchý free software http://www.openscad.org/
pro složitější tvary lze použít http://www.freecadweb.org/
jako prohlížeč 3D modelů http://www.3d-tool.de/
zdrojové soubory .scad a .stl
rozpěrka
opěrka na ruku
knipl
box na elektroniku
celni_panel_1.jpg700 celni_panel_2a.jpg700
celni panel
čelní panel spodek
držák cívky- osazení na tyč
dolní díl upínacího mechanizmu
horni a dolní díl sesazené
celkový pohled na upínací mechanizmus
celkový pohled na cívku in progress