User Tools

Site Tools


bryle

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

bryle [2018-07-16 07:33:10]
bryle [2020-05-18 02:43:15] (current)
Line 1: Line 1:
 +====== Manuál na brýle ======
 +
 +Tato stránka shrnuje poznatky o korekci zraku brýlemi. Informace zde uváděné můžou vypadat triviálně,​ ale často mi trvalo fakt dlouho na ně přijít. A samozřejmě všechno je bez záruky.
 +
 +==== Parametry obrouček ====
 +
 +Obroučky jsou s klapičkami nebo z epoxidu. Každému vyhovuje něco jiného. Pak mají ještě barvu, průhledná/​světlá míň ruší v zorném poli. Proto je taky dobré, aby nožičky byly tenké, pokud mají centimetr a půl, neuvidíte do boku.
 +
 +Doraz obrouček může být kov na kov, to je dobré, nebo plast na plast, to se mi na obou brýlích po necelých dvou letech každodenního nošení vyžvejkalo a pak se tam musí lepit distanční podložky a je to na prd. OTOH pokud kupujete brýle za 440 Kč (viz níže) tak to že vám vydrží jenom 800 dní nošení je asi v pohodě.
 +
 +{{ :​doraz.png?​nolink |}}
 +Doraz nožiček plast na plast.
 +
 +Obroučky mají rozměry, třeba 57 <symbol čtverečku>​ 18. To první číslo je šířka čočky, to druhé je vzdálenost čoček (~velikost díry na nos), oboje v milimetrech.
 +
 +==== Povrch čoček ====
 +
 +Osobně mi přijde, že antireflex nepotřebuju. Naopak tyhle různé kosmické materiály způsobují třeba blbou smáčivost pro vodu a dobrou pro tuky a tak z toho nejde dostat bordel.
 +
 +===== Hardware pro měření zraku =====
 +
 +  * Brýle, ve kterých se dají vyměňovat čočky, a sada čoček různých mohutností. Vyměňujete si čočky dokud nevidíte dobře a pak si to napíšete na recept.
 +  * Autorefraktometr. Přes optickou soustavu rozmítá na sítnici mřížku (near-IR?) laserem, kouká na ni, přeostřuje,​ a až je ostrá, tak se podívá, kolik tam musel nakroutit. Výhoda je, že tím, že je to mřížka, dostanete hodnotu zkreslení v každém jejím průsečíku,​ a pak z toho můžete vyrobit čočku (nebo program pro lasercutter),​ která to zkreslení přesně zruší. Nevýhoda je, že akomodace mu do toho může kecat (snaží se to řešit tím, že přeostřuje třeba na 20 Hz tam a zpátky a akomodace tak rychle nestíhá reagovat; pro přesnější vyšetření pak farmakologickým potlačením akomodace („rozkapání očí“, cykloplegie)). Nepodařilo se mi nikde najít, jakou to má tak absolutní přesnost a reprodukovatelnost měření, takže vůbec netuším, jak se na to dá spolehnout. To by bylo dobré vědět, protože oční lékaři nemají čas a místo zdlouhavého zkoušení čoček pacienta naskenujou autorefraktometem,​ vytisknou z toho recept a další, prosím.
 +
 +  * Pupilometr. Takový ten plastový bazmek se světýlkem. Vevnitř se zrcátkem přepíná, jestli má divákovi emulovat světýlko v nekonečnu, nebo světýlko ve 20 cm. Ty posuvné věci nahoře jsou posuvná měřítka. Optik se pak prostě podívá skrz, zarovná rysky se středem zornic a přečte si, jak jsou daleko.
 +  * Fix, kamera. V levných krajích nemají pupilometr, takže vám nasadí brýle a udělají na ně fixem tečky, jejichž vzdálenost pak změří. A online optiky vás vyfotí webkamerou s pravítkem a vzdálenost zornic si přečtou.
 +
 +===== Optická mohutnost =====
 +
 +Radši si zadefinuju dva termíny, jak se oči přizpůsobují pozorování v různých vzdálenostech.
 +
 +  * Akomodace: mění optickou mohutnost integrované čočky, a tím mění ohniskovou vzdálenost. Zdravý člověk dokáže ohniskovou vzdálenost nastavovat třeba mezi 10 cm a nekonečnem a stárnutím se to zhorší na 1 metr až nekonečno. Krátkozraký člověk dokáže nastavovat ohniskovou vzdálenost třeba mezi 5 cm a 25 cm. Takový člověk potřebuje čočku o mohutnosti -4D (snad), aby mohl zaostřit na nekonečno. Nadále se budu zabývat krátkozrakostí,​ ale vesměs stačí otočit znamínka a bude to fungovat i pro dalekozrakost.
 +  * Fúzní konvergence:​ otáčí oči směrem k nosu, čímž přeloží obrazy z obou očí přes sebe (z technických důvodů (velikost žluté skvrny) toto nelze implementovat softwarově).
 +
 +Oba procesy jsou jaksi provázané,​ ale lze je selektivně částečně potlačit vůlí a úplně farmakologicky (akomodaci atropinem a to druhé radši nechci vědět)…
 +
 +==== Astigmatismus ====
 +
 +Další problém nastane, pokud je čočka nebo rohovka šišatá, a celá ta soustava má pak v nějaké ose ohniskovou vzdálenost 30 cm a v na ní kolmé 20 cm. To se řeší cylindrickou korekcí, kdy se ke (sférickému) tvaru brýlové čočky přičte válec s takovým otočením a takovou optickou mohutností,​ aby chybu vyrušil.
 +
 +==== Další problémy ====
 +
 +Moje levé oko vidí ostře na 20 cm a pravé na 40 cm, takže bez brýlí nevidím rozumně ani na blízko, respektive můžu si vybrat, kterým okem na blízko budu koukat. Obě najednou je zaostřit nedokážu. Je to opruz.
 +
 +Mimochodem s tím se pojí ještě problém že rozptylky v brýlích obraz zmenšují a když mám na jednom oku skoro dvakrát silnější,​ tak už je to trochu poznat. Naučil jsem se to kompenzovat softwarově. Prý se to dá [[https://​books.google.it/​books?​id=jGGROHBFYt8C&​pg=PA538&​lpg=PA538|korigovat úpravou parametrů brýlí]], čočka se zasadí do obruby blíž/​dál,​ celkově se zkroutí a tak.
 +
 +Byl mi ukázán [[https://​ricktu288.github.io/​ray-optics/​|optický simulátor]],​ kde se dají nakreslit všemožné skleněné tvary, zrcadla a přidat zdroje světla a pak zobrazovat skutečné a zdánlivé obrazy (tj. to, co mi ve fyzice nikdy nešlo).
 +==== Boj s ostřením a fúzní konvergencí ====
 +
 +A teď se konečně dostáváme k tomu, co mě donutilo tuhle stránku sepsat ([[http://​120na80.vitalia.cz/​clanky/​6-veci-kterymi-si-kazite-oci-a-nevite-o-tom/​nazory/​|1]],​ [[http://​www.vitalia.cz/​clanky/​proc-se-nam-zhorsuje-zrak-a-jak-tomu-zabranit/​nazory/​|2]]).
 +
 +Jak už jsem napsal, defaultně ostřím na 20 a 40 cm, a lékařem předepsané brýle to zkorigují na nekonečno (takže pak normálně vidím venku a tak). Jenže já 40 % svého života čumím na něco co je vzdálené 70 nebo 30 cm, takže permanentně akomoduju nějakých +2 až +3D. Pak si ještě přečtu o tom, jak je to škodlivé (no minimálně to unavuje). No není kravina pořídit si silné brýle, jejichž účinek pak musím většinu času částečně potlačovat?​
 +
 +Svěřil jsem se s tímto svému očnímu lékaři, a ten mi místo brýlí -5 a -3D napsal -4 a -2.25 (jenže tohle nechcete zmenšovat proporcionálně…) a na receptu zaškrtl checkbox „na blízko“, což způsobí, že při výrobě brýlí vám naměří PD na 20 cm, která je menší než normálně, což je taky úplně špatně, viz dále. *Sigh*, už podruhé jsem měl pocit, že bych udělal líp, kdybych místo na polikliniku chodil do medlabu. Naštěstí jsem tu objednávku stihl abortnout.
 +
 +Takže jsme se rozhodli jak silné čočky si do brýlí na počítač a na čtení dáme, a teď k PD (pupilary distance). K tomu pozorování,​ že ještě víc než akomodace (ostření) na blízko nám vadí fúzní konvergence. Nebo alespoň já to tak mám.
 +
 +Ideálně bychom tedy chtěli, aby oči byly defaultně rovně před sebe, a pomyslné paprsky, které vrhají, byly zakřiveny mírně k sobě. To řeší optický hranol a v brýlích se skutečně používá, typicky na korekci neléčitelné šilhavosti (pokud někomu ujíždí oko beznadějně mimo, hranolem mu zalomíme obraz aby koukal před sebe). Přičíst k čočkám hranol je prý netriviální a drahé, ale naštěstí si [[https://​en.wikipedia.org/​wiki/​Prism_correction#​Prentice.27s_rule|uvědomíme]],​ že přičtení hranolu a posunutí rozptylky je vlastně totéž. No a tak si spočítáme,​ že když PD zvětšíme o 2 mm na každé straně a máme zmíněné brýle -4 a -2D, naindukovali jsme (pozor, na Wikipedii [[https://​en.wikipedia.org/​w/​index.php?​title=Prism_correction&​action=historysubmit&​type=revision&​diff=738420779&​oldid=686870330|si občas někdo plete jednotky]]) 1.2Δ. To není moc, ale neměl jsem odvahu tam na první pokus dát víc. Teď po více než roce říkám, že v dalších brýlích klidně dám.
 +
 +Další Google-research ukáže, že se optici dělí na dvě skupiny, jedna pacientům prizmatické korekce (a obecně i dioptrické) dává, a druhá se jim je snaží dávat co nejméně, aby jim prý okohybné svaly nezakrněly a na brýlích se „nestali závislými“. Osobně na brýlích bohužel závislý jsem z jiného důvodu (jak už jsem psal, bez nich vidím jedním okem na 40 a druhým na 20 cm, takže jsem prostě nepoužitelný),​ a takto vygenerovaná prizmatická korekce je navíc velice neúplná (to byste na monitor potřebovali displacement 65 mm na 70 cm (pro tyto hodnoty PD a vzdálenosti monitoru), tedy neskutečných 9Δ).
 +
 +Tak a teď by mě zajímala odpověď na jednoduchou otázku: proč to takto nedělají všichni? Pokud osmihodinové zírání na blízko skutečně škodí (čekal bych, že jo), a je doporučováno se pravidelně podívat do dálky, proč nejsou naprosto běžné brýle, které to dívání do dálky nafejkují?
 +
 +Related links:
 +  * https://​www.google.cz/​search?​q=vision+improvement+by+hormetism
 +  * https://​adlens.com/​technology/​alvarez-lens/​
 +  * https://​www.eyejusters.com/​
 +
 +Aktualizace:​ V Nature vyšel [[https://​www.nature.com/​news/​the-myopia-boom-1.17120|článek]],​ kde tvrdí, že boom krátkozrakosti není způsoben dlouhou akomodací na blízko, ale nedostatkem světla. Prý dekorelovali „lidi co si často čtou jsou víc vevnitř a tam je méně světla“ a následně objevili, že osvícení snižuje protahování oka (což je prý ještě běžnější příčina krátkozrakosti než příliš mohutná čočka).
 +===== Bonus: chromatická aberace =====
 +
 +Na okrajích velkých (mám rád velké brýle, abych měl velké zorné pole) silných rozptylek se projevuje [[https://​en.wikipedia.org/​wiki/​Chromatic_aberration|chromatická aberace]]. Poprvé jsem si toho všiml na střední při hudebce, protože je to krásně vidět na klávesnici piána.
 +
 +{{ :​klavesy.png?​nolink |}}
 +
 +(Klávesy, počítačová simulace. Ta modrá se stejně nevejde do sRGB gamutu, takže tady nejde reprodukovat.)
 +
 +Má to i další zajímavé důsledky, například:​
 +  * LED displej na Kongresovém centru (při cestě po Nuseláku z centra) vidím jako maďarskou vlajku, i když je ve skutečnosti bílý. (je to zjevně fejková bílá z červené a zelenomodré,​ řekněme tak 500 nm)
 +  * Když mám na okraji zorného pole dvoubarevnou ledku, která bliká střídavě oranžová a modrá (spolužákův notebook tohle dělá), tak vidím každou barvu na jiném místě :-)
 +
 +A příště si povíme třeba něco o autismu.